Co to tu páchne?!?

23. března 2014 v 1:06

Achjo, to zas bylo křiku.

No, dobře. Ano, přiznávám, počural jsem svému člověku boty.
Přesněji - označil jsem si jeho pantofle, které má na dvůr... právě proto, že v nich chodí na dvůr.

Já za to ale přece nemůžu, že si toho všimnul až dneska, když já se tak snažím celý týden!
Nemůžu ani za to, že lidi kočičí značky necítí, tedy ne ze vzdálenosti větší než je, odhadem, délka mého ocasu.
Já se snažil, co jsem mohl, aby moje značka byla cítit!

Musí být cítit. Na ten dvůr totiž chodí cizí kocour. Ale tady, tady je to moje! Tak co sem leze. Můj dvůr. Moje ptačí krmítko a pítko. Mí lidé, moje zahrádka, moje všechno. Můj domov - ne jeho!

A jak mu to, tomu kocourovi, asi tak mám říct jinak, když sám na dvůr nesmím.
Prý by mě mohlo přejet auto. No, na tom něco bude... už jsem venku byl; a ta auta, nebo co to je, jsou strašná, a cítil jsem tam i pach mrtvých koček, několika.

To ale nemění nic na tom, že na můj dvůr chodí cizí kocour. Tak to teda bacha.

Mám ovšem omezené možnosti. Jsem, jak říká můj člověk, "půlkocour", takže moje pachové značky nemají tu sílu, co by mít mohly. Přesto ale, v tomto případě, jsem veliký a silný a jsem tady doma! Já! Ne ten cizí, smrdící a naprosto nechutný, vlezlý a drzý spratek!

No tak jsem označkoval svému člověku ty boty.
On mou značku pak roznášel po dvoře i po zahradě přesně tak, jak jsem to zamýšlel; dotýkal se těmi botami všeho. Trávy, zádveří i futer, schodů na verandu, zahradních laviček, země samotné... prostě všeho.

Takže cizí kocour věděl přesně, že tady je Závišovo, sem se nechodí. Však je to můj člověk, a jeho boty jsou moje boty... a značka na nich moje značka.

Moje člověka sice na dvůr a všude chodí taky, někdy, ale boty přitom střídá. Zbytečná práce.
Zato člověk tam chodí co chvíli. A kočka se musí chovat racionálně, chápete.
I tak jsem musel být průběžně velice pilný.

No... po týdnu si té louže všimnul i můj člověk. Asi mu v tom ty boty cachtaly. Tak se sklonil... a oujé.

Utekl jsem z jeho dosahu, radši. Ona zalezla i člověka, prý, než se ten kravál přežene.

Člověk řval:
"TEN KOCOUR MI POČURAL BOTY!!!!"

A nakonec:
"Proč ten zatracenej kocour čurá JEN NA MOJE BOTY????"
No... proč asi.
Podstatné je, že to funguje. Cizí kocour si drží odstup. Musím se ale mít na pozoru. Nemohu tedy zaručit, že...


Váš Záviš
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 23. března 2014 v 18:36 | Reagovat

Pokud by cizí kocour neustoupil, bylo by nutné přejít na větší kalibr značkování - značkovat přímo člověka, aby bylo více pachu roznášeno po dvoře :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama